Andrew Solomon: Love, no matter what
Andrew Solomon: Milujte za každou cenu
Double-click the English transcript below to play the video.
nenáboženských termínů,
zneužití sexuální schopnosti.
náhražka reality --
jako mučednictví menšiny,
jiného, než za zhoubnou nemoc."
kdy mi byly tři roky.
Spojených států
partnerství.
odtamtud dostali až sem?
a bratrem do obuvnictví.
že si každý můžeme vzít domů balónek.
a já jsem chtěl růžový.
že bych chtěl spíše modrý balónek.
rozhodně ten růžový.
oblíbená barva je modrá.
barvou modrá, ale jsem stále gay --
není jako žádný jiný cit na světě.
nevíš, jaké to je."
jako největší kompliment na světě,
nemůžu mít rodinu.
a ona to stále říkala, rozzuřilo mě to.
To není cesta, kterou směřuji.
magazínu The New York Times požádán,
o kultuře neslyšících.
jako na nemoc.
neslyšících i jejich poezii.
Miss Neslyšících v Nashvillu v Tennessee,
na nemastné jižanské znakování.
a hlouběji do světa neslyšících,
že hluchota je kultura
patříme k jisté kultuře,"
chuť se k ní připojit,
a že pro lidi, kteří jsou jejími členy,
nebo gay nebo židovská kultura.
hodnotná jako americká kultura.
měla dceru, která byla trpaslík.
které pro mě najednou začaly být důležité.
dítětem počít.
ostatní, jen o něco menší?"
nějakou trpasličí identitu,
zjistit, co je pro trpaslíky podnikáno?
se rodí slyšícím rodičům.
tendenci se je snažit vyléčit.
komunitu v období dospívání.
heterosexuálním rodičům.
po nich často chtějí,
co pokládají za tradiční svět,
svou identitu objevit později.
identity své trpasličí dcery.
vnímá jako normální,
že existují dva druhy identity.
generačně z rodiče na dítě.
národnost, jazyk, často náboženství.
se svými rodiči a dětmi.
nikdo se je nepokouší vyléčit.
ve Spojených státech je to těžší
být barevným člověkem.
kdo by se snažil zajistit,
Afroameričanům a Asiatům
musíte naučit od skupiny vrstevníků.
jsou horizontálním fenoménem.
jsou cizí vašim rodičům,
když je uvidíte u vrstevníků.
horizontální identity,
jaký je ten proces,
dojdou k dobrému vztahu se svou identitou.
tři úrovně přijetí,
a přijetí společností.
často velmi rozzlobení,
jejich rodiče nemilují,
že je jejich rodiče nepřijímají.
za ideálních podmínek bezpodmínečná.
byl chlápek jménem Clinton Brown.
diagnostikován nanismus,
nikdy chodit, nikdy nepromluví,
a že je pravděpodobně ani nepozná.
aby ho nechali v nemocnici,
či finančních výhod,
na nanismus v zemi
chirurgických zákroků.
díky kterým nyní může chodit,
aby mu pomohli se školními povinnostmi.
protože neměl nic jiného na práci.
rodiny předtím nedosáhl.
kdo šel na vysokou školu,
speciálně upravené auto,
jak jednoho dne přišla domů --
které vždycky poznáte,
osmdesát, on necelý metr.
jít dovnitř a zarazit ho,
jsem mu na mobilu osm zpráv."
kdyby mi někdo, když se narodil, řekl,
do hospody se svými spolužáky --"
„Co si myslíš, že jsi udělala,
okouzlujícím, skvělým, báječným člověkem?"
Milovala jsem ho, to je vše.
vždycky takové světlo.
že jsme byli první, kdo jej uviděl."
Monthly, hlas liberální Ameriky -
proč se cítit provinile,
nebo zodpovědnější cestou ho usmrtit.
Ale nenese to žádnou vinu.
z přestupku vůči osobě,
syndromem není osobou."
obrovskému pokroku, který jsme udělali
je denně v titulcích.
lidi, kteří byli jinak odlišní,
kteří byli postižení,
moc pozornosti nevěnujeme.
Tom a Karen Robardsovi,
těchto mladých a úspěšných Newyorčanů
vzdělávání nebyly takové, jaké by měl mít,
že vybudují malé centrum --
s několika dalšími rodiči --
přerostlo v tzv. Cooke centrum,
dětí s mentálním postižením.
syndromem ztrojnásobila.
syndromem zahrnuje ty, kteří jsou herci,
v dospělosti schopni žít zcela samostatně.
nemělo Downův syndrom?
o tom nikdy neslyšeli?"
synovi, toho lituji,
obtížný způsob, jak být na světě,
o všechny s Downovým syndromem,
„Souhlasím s Tomem.
abych mu umožnil snadnější život.
kdy se narodil, nikdy nevěřila,
udělalo mě to mnohem lepší,
bych se toho za nic na světě."
přijetí těchto a mnoha dalších postižení.
tato postižení dosáhla výše,
nedokázali představit.
nyní ve Spojených státech
a připojeny k přijímači,
kopii sluchu a ústní projev.
která byla testována na myších,
působení genu Achondroplazie.
formou nanismu
a které mají gen Achondroplazie,
které dělají pokrok,
a dříve v těhotenství než kdy předtím,
těhotenství vyloučit nebo je ukončit.
tak i v medicíně.
je fantastický a smysluplný a úžasný,
když jeden z nich nevidí ten druhý.
které jsem právě popsal,
jako ty okamžiky ve velké opeře,
že miluje hrdinku
kdy ona umírá na divanu.
jaké máme pocity ohledně léčby.
a co u nich léčíme?
aktivista autismu, řekl:
'Kéž by moje dítě nemělo autismus,'
'Kéž by dítě, které mám, neexistovalo
jiné dítě, bez autismu."
když truchlíte nad naší existencí.
že jednoho dne přestaneme existovat
které můžete milovat."
že lidé žijí život, který mají
změněni nebo odstraněni.
pro tento projekt dělal rozhovor,
z pachatelů masakru v Columbine.
aby se mnou mluvili,
byli tak plni svého příběhu
strávil - první z mnoha -
všichni úplně vyčerpaní.
Sue Klebold připravovala večeři.
tušíte, na co byste se ho chtěli zeptat?"
co si k čertu myslel, že dělá."
a chvíli přemýšlela.
za to, že jsem jeho matka,
co se děje v jeho hlavě."
o pár let později --
které jsme spolu měli --
kéž bych jsem nikdy neměla děti.
a nepotkala Toma,
a nestala by se tato strašná věc.
že miluji své děti natolik,
život bez nich.
za což neexistuje žádné odpuštění,
způsobili mně, existuje," řekla.
kdyby se Dylan nikdy nenarodil,
že pro mě by to lepší nebylo."
tolik dětí s tolika problémy,
za každou cenu vyhnuly,
významu v rodičovství.
všichni z nás, kteří mají děti,
skrze strop v mém obýváku
vtipnější, hodnější, chytřejší --
bych se, ať ten strašný přízrak odejde.
nehořlavost pyžama v pekle,
se dítě natáhne nad kamny,
tyto extrémní odlišnosti,
a pomyslíte si: odkud jsi přišlo?
individuální rozdíl je zakonzervovaný --
potýkajících se se schizofrenií,
rodin s transgender dětmi,
potýkají s podobnými výzvami --
rodin v každé této kategorii --
rozdílů ve vaší rodině
jedná o univerzální jev.
a naše zvládání rozdílů spojuje.
rozhodl jsem se mít děti.
když se zabýváte tím, co se může pokazit?"
co se může pokazit.
i když to vypadá, že je všechno špatně."
postiženého dítěte, které jsem viděl,
vinou zanedbání ošetřovatele.
že jsem byla dvakrát okradena,
a jednou o syna, kterého jsem milovala."
milovat jakékoli dítě,
biologický otec dvou dětí
která prošla rozvodem a chtěla mít děti.
a matka s dcerou žijí v Texasu.
který s námi bydlí,
a naše náhradní matka byla Laura,
a Lucy v Minneapolis.
čtyř dětí ve třech státech.
že existence mé rodiny
oslabuje nebo poškozuje jejich rodinu.
že rodinám jako té mé
lásky, pouze aditivní.
potřebujeme druhovou rozmanitost,
lásky a rozmanitost rodiny,
lékařka a řekla, že má obavy.
znamenat poškození mozku.
bylo to nesouměrné,
ukazovat na nějaký nádor.
že může indikovat hydrocefalus.
mého já vytéká na podlahu.
jsem pracoval na knize o tom,
dětí, které jsou postižené,
s myšlenkou nemoci.
rodiče od dávných časů,
sebe chránit před nemocí.
kterou jsem dělal, věděl,
kterou jsme testovali,
stala by se i mou identitou.
rezonanci, do CAT skeneru,
na odběr krve z tepny.
že je jeho mozek naprosto v pořádku
co se tedy dělo,
že měl ráno nejspíš křeč.
že má matka měla pravdu.
cit od všech ostatních
otcovství se ztrátou.
že bych si toho všiml,
do tohoto výzkumného projektu.
a přirozeně jsem zapadl do její šablony.
osvítit i ty nejžalostnější zranitelnosti.
byl svědkem a poznal jsem
ostatní přemůže.
že dotazovaní rodiče byli blázni,
se svými nevděčnými dětmi
výzkum mi postavil můstek
se k nim připojit na jejich lodi.
ABOUT THE SPEAKER
Andrew Solomon - WriterAndrew Solomon writes about politics, culture and psychology.
Why you should listen
Andrew Solomon is a writer, lecturer and Professor of Clinical Psychology at Columbia University. He is president of PEN American Center. He writes regularly for The New Yorker and the New York Times.
Solomon's newest book, Far and Away: Reporting from the Brink of Change, Seven Continents, Twenty-Five Years was published in April, 2016. His previous book, Far From the Tree: Parents, Children, and the Search for Identity won the National Book Critics Circle award for nonfiction, the Wellcome Prize and 22 other national awards. It tells the stories of parents who not only learn to deal with their exceptional children but also find profound meaning in doing so. It was a New York Times bestseller in both hardcover and paperback editions. Solomon's previous book, The Noonday Demon: An Atlas of Depression, won the 2001 National Book Award for Nonfiction, was a finalist for the 2002 Pulitzer Prize and was included in The Times of London's list of one hundred best books of the decade. It has been published in twenty-four languages. Solomon is also the author of the novel A Stone Boat and of The Irony Tower: Soviet Artists in a Time of Glasnost.
Solomon is an activist in LGBT rights, mental health, education and the arts. He is a member of the boards of directors of the National LGBTQ Force and Trans Youth Family Allies. He is a member of the Board of Visitors of Columbia University Medical Center, serves on the National Advisory Board of the Depression Center at the University of Michigan, is a director of Columbia Psychiatry and is a member of the Advisory Board of the Depression and Bipolar Support Alliance. Solomon also serves on the boards of the Metropolitan Museum of Art, Yaddo and The Alex Fund, which supports the education of Romani children. He is also a fellow of Berkeley College at Yale University and a member of the New York Institute for the Humanities and the Council on Foreign Relations.
Solomon lives with his husband and son in New York and London and is a dual national. He also has a daughter with a college friend; mother and daughter live in Texas but visit often.
Andrew Solomon | Speaker | TED.com